Sinularia flexibilis – laločnice ohebná

Sinularia flexibilis – laločnice ohebná
Ilustrační foto
Kód: 335078-0000-3

Koráli rodu Sinularia jsou nenároční, odolní a snadno se množí. Patří k jedněm z nejvhodnějších měkkých korálů pro začátečníky v mořské akvaristice. Tvar kolonií se u skupiny Sinularia liší více než…

Více
Vaše nákupní cena s DPH
Cena se zobrazí při naskladnění
Není skladem
Doporučit známému Dotaz na produkt Přidat do wishlistu Hlídací pes

Tento produkt naleznete v těchto kategoriích:

Popis

Koráli rodu Sinularia jsou nenároční, odolní a snadno se množí. Patří k jedněm z nejvhodnějších měkkých korálů pro začátečníky v mořské akvaristice. Tvar kolonií se u skupiny Sinularia liší více než u jakéhokoli jiného rodu měkkých korálů. Dle druhu jsou kolonie ve formě pahýlů nebo jako větve nebo dokonce jako zploštělé desky. Proto jsou ideální pro ty mořské akvaristy, kteří hledají tvarově atraktivní přírůstek do svého korálového útesu. Sinularie jsou běžně v nabídce a pro reefaře jsou malí jedinci většinou i cenově dostupní.

Sinularia patří mezi kožnaté korály. Pojmem kožnatí koráli označují mořští akvaristé některé měkké korály z třídy korálnatci (Anthozoa), která je největší skupinou – podtřída osmičetní (Octocorallia), vyskytující se ve slaných tropických i chladných vodách celého světa. Charakteristickou vlastností skupiny osmičetní je přítomnost osmi chapadel a přepážek (mesenterií). Korálnatci jsou, až na malé výjimky, přisedlé, koloniálně žijící organismy. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně. Někteří rodí planuly, jiní uvolňují gamety do volné vody. Najdeme mezi nimi gonochoristy i hermafrodity.

Kožnatí koráli jsou taxonomicky laločnice z podřádu Alcyoniina, čeleďi laločnicovití (Alcyoniidae). Mezi tyto laločnice patří např. koráli rodů Cladiella, Klyxum, Litophyton, Lobophytum, Rhytisma, Sarcophyton a Sinularia. Kožnatí koráli nepatří mezi korály budující útesy, protože na rozdíl od tzv. „tvrdých korálů“ nemají pevnou kostru z uhličitanu vápenatého. Jsou složeny převážně z živé tkáně a obsahují drobné vápenaté částečky zvané sklerity. Sklerity jsou ostnaté kosterní prvky, které jsou zabudovány do tkáně korálu kožnatého. Pomáhají těmto korálům poskytovat oporu a dodávají jim zrnitou strukturu. Ačkoli kožnatí koráli nevytvářejí na útesu velké vápnité masy jako tvrdí koráli, jejich sklerity dodávají útesu velké množství sedimentu.

Koráli kožnatí – laločnice, jsou jedni z nejatraktivnějších korálů, kteří se vyskytují ve světových oceánech a jsou i velmi rozšířenou a oblíbenou skupinou korálnatců vhodných pro korálová akvária.

Laločnice mají mnoho exotických podob, jsou velmi fascinující a přitahují i pozornost pohybem v proudu vlajících polypů nebo celého těla. Vyznačují se všemi druhy barev, ale jejich převládajícími odstíny jsou rezavá, červená, oranžová, žlutá, olivová a fialová. Jsou pružné a mají různě tvrdý kožovitý povrch ze kterého je odvozen zlidovělý název „kožnatí koráli“. Laločnice mají dva druhy polypů. Jedni loví plankton a vypadají podobně jako polypy jiných osmičetných korálů, tedy jako drobné hvězdičky s osmi chapadly vyčnívající na dlouhé stopce z kožnaté tkáně korálu. Polyp má tedy charakteristických osm zpeřených chapadel, které slouží ke sběru a rozdělování potravy v kolonii. Pokud jsou polypy zatažené, povrch korálu je v podstatě hladký a připomíná kůži. Pro mnoho mořských akvaristů je překvapením, že korál získá při zatažených polypech jiný odstín.

Druhý druh polypů není výrazný, jde jen o nepatrné dutinky na povrchu laločnice (tzv. sifonozooidní polypy). Jejich úkolem je pumpovat vodu do těla kolonie, to pomáhá udržovat tělo laločnice „nafouknuté“. Dle pozorování v mořských akváriích se může také jednat o mechanismus zbavení kolonie nežádoucího růstu řas nebo odumřelých buněk a nečistot.

Kožnatí koráli nemají příliš žahavá chapadla. Laločnice ale produkují a vypouštějí do svého okolí toxiny (jako jsou terpenoidy). To proto, aby získaly výhodu při soupeření o stejný prostor (tzv. válka korálů), nebo aby odradily predátory. V rifových akváriích je proto potřeba jim zajistit dostatek prostoru a dostatečnou vzdálenost mezi nimi a ostatními korály.

Laločnice získávají živiny z více zdrojů. Většinu prostřednictvím symbiotického vztahu s řasami zooxantelami. Zachytávají také plankton a mikroskopické částice z volné vody, mohou také absorbovat organickou hmotu. Proto i mořském akváriu obvykle přijímají i nabídnutou drobnou výživu, jako jsou mikroplankton, nalíhnuté nauplie artemie, nebo potrava určená pro filtátory. Při dotazu u firmy MOIA Vám rádi konkrétně poradí s volbou ze široké nabídky výživy. Prospěje jim také občasné namáčení potravy ve vitamínech. Polypy laločnic se mohou zcela zatáhnout, tehdy je zbytečné je přikrmovat. Je běžné, že měkké korály mění tvary, a to i v rámci jednoho druhu, aby se přizpůsobily různým proudům vody a druhům potravy.

Péče o kožnaté korály = laločnice

V akvarijních chovech se snadno množí jednoduchým nařezáním na menší části nebo se i množí vlastním odštipováním. Jednotlivé usazené nebo zlehka přichycené části se za delší dobu dokážou přichytit samy k povrchu.

Pro kožnaté korály je potřeba typické útesové prostředí. Obecně jsou velmi odolné a ve správně udržovaném útesovém akváriu se jim bude dařit. Většina z nich potřebuje mírné až silné proudění vody a obvykle se jim velmi dobře daří i při různých typech osvětlení. Potřebují udržovat dobrou kvalitu vody, proto je velmi užitečný výkonný proteinový odpěňovač a častá výměna vody.

Mnohé laločnice se také stávají náhradními hostiteli klaunů, pokud není k dispozici symbiotická sasanka. Mohou však být toxičtí pro ostatní druhy v nádrži především při vzniku dominance jednotlivých druhů. Je tedy důležitá správná druhová skladba, regulace velikosti jednotlivých druhů a pravidelná výměna aktivního uhlí.

Laločnice rodu Sinularia

Jedná se o jeden z nejrozšířenějších měkkých korálů. Obývají mnoho rozmanitých lokalit, ale zejména mělké vody se silným pohybem vody.

Koráli rodu Sinularia jsou známí tím, že vytvářejí velké rozvětvené stonky. Některé druhy sinularie však vytvářejí i tvary podobné zelí. Zatímco většina sinularií má v přírodě obvykle tlumené barvy, v MOIA najdete někdy i mnoho zajímavě vybarvených variant.

Kolonie se obecně skládají z bazální části, která slouží jako jakýsi kmen, a horní části pokryté polypy. Horní části jsou laločnaté nebo rozvětvené. Vnitřní části kolonie mohou být buď rosolovité nebo tužší, v závislosti na obsahu skleritu (který závisí na druhu). Sklerity jsou u některých druhů Sinularia tak silné, že se spojí a vytvoří druh kamenného materiálu zvaného spiculite. Tímto je někdy i označován jako „budovatel útesu“, což je u měkkých korálů vzácné.

Díky svému pružnému, ale pevnému a kožovitému tělu snáší Sinularia širokou škálu průtoků vody. Růstová forma se může měnit i s prouděním vody, přičemž silnější proudění má za následek silnější, podsaditější laloky a větve.

Sinularia by měla mít dostatek prostoru, protože může růst velmi rychle. I když někdy snáší opravdu slabé proudění vody, nejlepším řešením bude umístit jej do oblasti silného, turbulentního proudění, kde nebude trpět hypoxií, sedimentací. Sinularia toleruje i relativně nízkou úroveň osvětlení, většině se ale daří nejlépe za mírných až jasně osvětlených podmínek.

Na rozdíl od tvrdých korálů (jsou stejně jako rod Sinularia ve skupině Octocorallia) jsou chapadla zpeřená a každé z nich je lemováno malými větvičkami, takže mohou vypadat jako malá pírka.

Sinularia může pravidelně zatahovat své polypy a vytvářet voskový povlak, který obvykle pokrývá většinu jedince Tento scvrklý stav může trvat i několik týdnů. Toto je však normální chování a povlak je obecně považován za mechanismus k odstranění nežádoucích nečistot. Povlak se obvykle později odloupne, což umožní opětovné vytažení polypů. Ve většině případů se zdá, že se jedná o neškodný a pro korál ozdravný proces. V případě, že se polypy neobjeví po dlouhou dobu nebo se povlak po několika dnech neopustí, tak tomuto procesu může napomoci větší cirkulace vody kolem korálu. Můžete také zkusit přesunout jedince do oblasti, kde je osvětlení či proudění odlišné.

Přesné určení druhu je velmi obtížné, protože v rámci rodu existuje mnoho variant. Pro jednoznačné a odborné určení druhu je nutné provést mikroskopickou identifikaci dle skleritů.

Stručné shrnutí chovu rodu Sinularia

  • Náročnost: pro začátečníky
  • Snášenlivost: bezproblémový
  • Barvy: krémová až světle hnědá, zelená, narůžovělá, žlutě zelená, hnědá, žlutá
  • Parametry: 24-28 °C; dKH 7,5-12; pH 8,1-8,4; Hustota 1,023-1,025; NO3 5-10; PO4 0,05-0,1
  • Osvětlení: střední až vysoké, při velmi bodově ostrém LED osvětlení může být aklimatizace zdlouhavá
  • Proudění vody: střední až silné
  • Doplňování: stroncium, jód, stopové prvky
  • Výživa: zooxantely (světlo); zooplankton, organická krmiva pro korály
  • Vhodnost do společenského akvária: ANO, s upozorněním na možnou toxicitu pro tvrdé korály
  • Umístění: kdekoliv v nádrži s ohledem na osvětlení a proudění
  • Množení: ANO, dělením
  • Predátoři: v akváriu především někteří plži, v moři i některé ryby a mořské želvy
  • Čeleď: laločnicovití Alcyoniidae
  • Zlidovělé cizí názvy: Sinularia Coral, Sinularia Finger Leather Coral
  • Aklimatizace: dle doporučeného postupu MOIA

Parametry

Recenze / Zkušenosti

Mohlo by vás zajímat